Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trávníky

11. 03. 2015 12:20:17
Louky, pastviny či trávní porosty byly ještě historicky nedávno ukazatelem bohatství a prestiže. Statkář, sedlák či chcete-li farmář, který měl velké množství dobytka, měl jistě i velké louky a pastviny, a mohl si dovolit i velké množství své půdy neorat. Jak se změnila doba, začaly se trávníky vytrácet.

Zůstaly jen vysokoprodukční louky anebo dokonce porosty vojtěšky na orné půdě. Trávníky se začaly opět objevovat v devadesátých letech jako protierozní opatření a při rozvoji příměstského bydlení, kterému se dnes snaží přizpůsobit i mnozí vesničané. Ruší klasické zahrádky a zakládají trávníky kolem domu jako ukázku toho, že majitel už nepotřebuje produkční zahradu, a může si dovolit kultivovaný golfový trávníček. Místo toho, aby se plahočil a v potu tváře dobýval svůj chléb vezdejší v podobě brambor a rajčat, se plahočí, aby každý týden několikrát sekačkou posekl svůj díl. Potom se plahočí, aby co nasekl narval do pytlů a odvezl do recyklačního dvora. Pak se plahočí, aby trávník pohnojil drahým hnojivem a pokropil pitnou vodou, a dále se plahočí, aby z trávníku odstranil veškeré rostliny, které tam údajně nepatří, zejména mechy, sedmikrásky, pampelišky a na podzim i napadané listí. Vše opět nahrne do pytlů a plahočí se s tím do recyklačního dvora. Jenže tyto městské chemotrávníky jsou monokulturou. Jeden čtvereční metr přírodní louky obsahuje vice druhů rostlin než hektar umělého trávníku. Takový trávník pak není udržitelný bez chemie, strojního sekání a mnoha hodin práce týdně.

Jak z toho ven? Založme si doma „jedlý trávník“, nebo spíš jedlou louku. Jak? Máte-li holou plochu, či záhon, vysejte na ně luční směs, kterou nejprve musíte kosit častěji, později se vaše péče může ustálit na dvou - třech koseních ročně. Máte-li už pečovaný golfový trávník (třeba proto, že jste jej takový už koupili), přestaňte se o něj starat, přestaňte jej hnojit a kropit, a koste jej jen několikrát do roka. Napřed to nebude vypadat hezky, objeví se lysiny – místa, kde vyhynou choulostivější druhy trav. Toto je ovšem výborný prostor pro nové rostliny, které se tam mohou dostat samy od sebe a trávník obohatí. Pokud je lysin málo, můžeme být i razantnější. Větší pestrost získáme, když asi metr široký pruh napříč bývalým chemotrávníkem zryjeme, uhrabeme a osejeme lučním osivem, anebo na něj rozprostřeme seno z kvalitních květnatých luk. Semenná banka obsažená v dobrém seně pomůže kolonizaci pruhu dalšími rostlinami, které se pak spontánně začnou šířit i do dalších částí trávníku.

Mezi takové rostliny patří i léčivé nebo jedlé rostliny, například jitrocel kopinatý, pampeliška lékařská, jetel plazivý, podběl lékařský, čekanka obecná, česnek viniční, kontryhel obecný, zběhovec plazivý, sedmikráska chudobka, popenec břečťanovitý či řebříček obecný. Takové rostliny mají rády nepříliš časté sekání a přiměřený sešlap. Většina těchto rostlin, zejména v jarním období, je jedlá a může obohatit náš jídelníček.

Spolu s kolegy z okolních zemí, zejména Rakouska a Slovenska, se snažíme povzbudit majitele zahrad a zahrádek, aby obrátili svoji pozornost ke konceptu přírodních zahrad. Jedna z nejčastějších otázek, které jako poradce přírodních zahrad řeším, je, jak dostat „ekologickým způsobem“ z trávníku mechy. Ještě přednedávnem trávní porost, louka a pastvina byly porosty, primárně určené k výživě dobytka, ať již přímo nebo prostřednictvím sena. V takovém případě bylo potřeba odstranit mech, který produkci travní hmoty snižoval. Pokud však trávník slouží trávník pro ozdobu a nikoli pro produkci trávy či sena, tak je naprosto kontraproduktivní se mechů zbavovat. Je sice pravda, že zamechovatělý trávník produkuje méně biomasy, no ale proč ne, aspoň ho nemusíte tak často kosit. Moje rada pak v takových případech zní: nechte tyto procesy být a jen je pozorujete.

A nezapomeňte také vy svoji zahradu přihlásit mezi zahrady přírodní!

Autor: Mojmír Vlašín | středa 11.3.2015 12:20 | karma článku: 19.09 | přečteno: 900x

Další články blogera

Mojmír Vlašín

Vyhoď to!

Jedna z běžných floskulí o ochráncích přírody: k smrti rádi sbírají po lese odpadky. Tak jako je údělem datla proťukávat a léčit stromy ....

19.5.2017 v 10:32 | Karma článku: 10.19 | Přečteno: 630 | Diskuse

Mojmír Vlašín

Proč prezident lže?

"Ty tam jsou doby, kdy vyšel článek Miloše Zemana „Prognostika a přestavba“, dnes nám servíruje splašky.

3.3.2017 v 14:58 | Karma článku: 40.68 | Přečteno: 5163 | Diskuse

Mojmír Vlašín

Zemák tříprstý

Opravdu, ani na tisícinu vteřiny, jsem si nemyslel, že by byl Zeman moudrý a rozvážný státník, ale poslední vystoupení v parlamentu překonalo všechno.

22.2.2017 v 15:30 | Karma článku: 28.50 | Přečteno: 1259 | Diskuse

Mojmír Vlašín

Zajímá někoho ochrana přírody?

Bývá zvykem si sem tam kopnout do EU, jak nás omezuje a co nám zase „oni“ vymysleli. V životním prostředí a ochraně přírody jsou ale evropské instituce k nezaplacení.

19.12.2016 v 11:00 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 480 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 192 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 6.70 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jan Ferenc

Voda je jen pro někoho

Tancem zhruba ve stovce měst se budou lidé snažit upozornit na nedostatek vody. Nedostatek nikoliv u nás, ale v řadě míst především tzv. třetího světa, kde kvůli němu denně umírají lidé včetně dětí.

21.6.2017 v 16:34 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 398 | Diskuse

Nikola Ptáčková

Rychlá dráha nebude rychle

Tak nám začala oprava Negrelliho viaduktu, paní Müllerová... Jeden by řekl zaplaťbůh, vzhledem k tomu, že viadukt byl uveden do provozu již v roce 1850, ale nešť.

17.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 288 | Diskuse

Lucie Hlavinková

Ať žiješ v zajímavých časech!

Existuje prý čínské přísloví, nejhorší kletba, kterou můžete uvrhnout na svoje nepřátele: „Ať žiješ v zajímavých časech!“

15.6.2017 v 14:42 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 254 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1372

Autor je  biolog, který se celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody a to jak teoreticky (vyučování na dvou univeristách), tak i prakticky (prací v nevládní organizaci Veronica a v komisi životního prostředí města Brna). Ke koníčkům a zálibám patří lehká turistika (spíš vandrování), permakultura a hraní amatérského divadla.

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.