Nedávno si jeden člen lékařské komory stěžoval v médiích, že je málo porodníků, protože je zde velké riziko žalob ze strany rodičů na zanedbání povinné péče.
Logickým důsledkem takového stavu je to, že porody v porodnicích budu zřejmě ještě rizikovější. A nebo ne ? Zajímavé je, že naše zdravotnictví (zaštiťující se vědou) odmítá základní informace v tomto směru podrobit vědeckému zkoumání.
Je tedy potřeba předložit seriozní hypotézy a testovat je. Vědecká hypotéza je přijatelný předpoklad umožňující vědecké vysvětlení nějakého jevu. Hypotéza vzniká, když pátráme po nutné souvislosti mezi fakty, aby mohla být potvrzena či vyvrácena. Takovou hypotézou tedy může být toto: Domácí porody jsou rizikovější pro nepřítomnost kvalifikovaného personálu a přístrojů. Hypotéza musí být podložena celou řadou faktů vytyčujících další směr výzkumu (počet úmrtí a trvalých poškození způsobených porodem). V tomto procesu je často možné fakta vyložit několika různými hypotézami, které pak v dalším bádání ověřujeme. Například já mohu vyslovit hypotézu, že porody v porodnicích jsou vysoce rizikové, protože jsou tam agresívní kmeny bakterií odolné proti všem antibiotikům a počet kvalifikovaných odborníků se snižuje. Mohou být předloženy ale i bizarní hypotézy. Zároveň platí pravidlo Occamovy břitvy, tzn. že jednodušší vysvětlení je pravděpodobnější. Tedy rizikovost porodu bude záviset spíše na přítomnosti/ nepřítomnosti patogenů než na postavení Jupitera v souhvězdí Vah. Také ovšem platí, že hypotézu nelze nikdy dokázat, pouze potvrdit nebo vyvrátit (falzifikovat). Pokud je hypotéza opakovaně potvrzena a nikdy věrohodně vyvrácena, může se s ní zacházet jako s vědeckým faktem. Na takto potvrzených hypotézách jsou založeny výroky, které můžeme číst na cigaretách: Kouření vážně poškozuje zdraví.
Jak se tedy postavit k opakovaně šířeným informacím o riziku domácích porodů, občas dokládaným konkrétním nepovedeným domácím porodem? Tak jako ke zprávám z bulvárního tisku : kuriozita bez informační hodnoty. Příklad : Navštívíme poprvé Albánii a pozorujeme pouze bílé ovce, můžeme vytvořit hypotézu, že všechny ovce v té zemi jsou bílé. Tato hypotéza je zpochybnitelná, vyvratitelná. Může být vyvrácena jednoduše zpozorováním jediné černé ovce. Za předpokladu, že jsou experimentální neurčitosti malé (například, že to není omylem koza, místo ovce) je hypotéza vyvrácená. Můžeme vytvořit novou hypotézu, že většina ovcí v té zemi je bílá. Tato hypotéza je také zpochybnitelná, vyvratitelná. Ovšem už ne tak jednoduše. Může být vyvrácena pozorováním dostatečného vzorku (min 1000) ovcí. Opět za předpokladu, že jsou experimentální neurčitosti malé (například, že to nejsou omylem kozy, místo ovcí a že vzorek byl vybrán náhodně a zároveň reprezentativně). Hypotéza je vyvrácená, pokud se ukáže, že ve vzorku je 300 bílých, 300 černých a 400 strakatých. Nejdokonalejší informace ovšem dostaneme, když sečteme úplně všechny albánské ovce a zjistíme údaje o jejich zbarvení. Tato metoda se používá při tzv. sčítání lidu, ale obvykle nějaké převratné informace nepřinese.
Tedy jestli je medicína věda (a to je) musí někdo vyslovit hypotézu, že domácí porody jsou rizikovější. Tuto hypotézu ovšem naši zdravotníci vyslovují nikoliv jako hypotézu, ale jakoby prokázaný fakt. Tato hypotéza byla ale vyvrácena, protože se prokázalo, že v Kanadě (viz dole) byla rizikovost domácích porodů stejná jako v porodnicích. A existuje nejméně 10 dalších vysoce kvalitních studií ze Švýcarska, Švédska, Nizozemí, Spojených států, Spojeného království, Nového Zélandu a Izraele, které ukazují, že plánovaný asistovaný domácí porod má nižší či obdobnou míru perinatální úmrtnosti a značně nižší míru nemocnosti matek (císařské řezy, krvácení, třetí a čtvrté stupně natržení) ve srovnání se srovnatelnou skupinou nízkorizikových žen, které plánovaně porodily v porodnici. To znamená, že tvrzení, že domácí porody jsou rizikovější má stejnou cenu jako tvrzení, že foukáním cigaretového kouře do vody vznikne zlato, ale nesmíš při tom myslet na chrousta. Slyšel jsem i vysvětlení, že kanadské (švýcarské....) výsledky u nás neplatí, protože kanadské zdravotnictví je jiné než naše a u nás je málo domácích porodů, aby se to mohlo seriozně zkoumat. Důkaz kruhem: u nás se státní zdravotnictví úporně brání domácím porodům ( například perzekucí porodních asistentek), proto je u nás málo domácích porodů a nedá se doložit či vyvrátit jejich vyšší rizikovost. Ještě zde musím dodat - pokud se očekává rizikový porod, tak plánovat ho doma, je učiněná hloupost.
Pokud se tedy máme bavit o tom, jak snížit porodní rizika, je potřeba napřed vyslovit hypotézu, že domácí porody jsou rizikovější a na dost velkém vzorku ji několik let pilně testovat a pokusit se ji vyvrátit (falzifikovat). Do té doby o ní mluvit jako o pracovní hypotéze, nic z ní nevyvozovat, zejména ne zákazy, perzekuce, obstrukce a podobně.
A pokud je opravdu málo porodníků a velké množství žalob na nepovedené porody, proč se tedy zdravotnictví brání domácím porodům, kde by rodiče podepsali reverz?
Odkazy:
Hutton EK, Reitsma AH, Kaufman K. Outcomes associated with planned home and planned hospital births in low-risk women attended by midwives in Ontario, Canada, 2003–2006: a retrospective cohort study. Birth 2009;36:180–9.
