Jedna z běžných floskulí o ochráncích přírody: k smrti rádi sbírají po lese odpadky. Tak jako je údělem datla proťukávat a léčit stromy ....
Tak jako je údělem datla proťukávat a léčit stromy (mimochodem pěkná pitomost), tak je prý údělem a koníčkem ochránců přírody sbírat odpady, které vyhodil někdo jiný. Jako letitý ochránce přírody mohu prohlásit, že to dělám výjimečně a nerad. Mnohem raději vyhazuji!
Jsme obaleni věcmi denní potřeby i nepotřeby, ale také nehmotnými strukturami, které se nazývají aplikace nebo software. Anebo taky floskule, fráze a předsudky. Jsme jimi obaleni natolik, že už je třeba ani nevnímáme, tak jako nevnímáme šaty, které máme dlouho na sobě. Ale i šaty, které zrovna nemáme na sobě, stále nějak máme. Vlastníme. Majetkujeme. Skladujeme. Shromažďujeme knížky, které nečteme, hudbu kterou neposloucháme, nádobí, které nepoužíváme. Co s tím? Vyhoďte to!
Zjistil jsem, že jediná cesta je každý den něco vyhodit. Mnozí lidé by nešli spát, pokud by si nevyčistili zuby či neumyli nohy. Prostě rituál. A podobně je třeba přistoupit k vyhazování. Zkuste to taky. Ententýky, dva špalíky a z kola ven. Ne, ne: vyhodit včerejší noviny či kelímek od jogurtu, to by uměl každý. Vy máte na víc! Musíte si vybrat nějakou věc, kterou již delší dobu někde skladujete, schováváte, deponujete. Věc, která má podle vás nějakou cenu. Váza, talíř, obraz, kabát, kniha. Musíte ji vzít do ruky, podívat se jí „do očí“ a říci: už tě nepotřebuji, půjdeš. A vrhnout ji do popelnice? No to už vůbec ne! To by uměl každý dement.
Je třeba vymyslet co s takovým předmětem. Možností je několik. Nejjednodušší je někomu jej darovat. Pokud ovšem dotyčný začal praktikovat filosofii „Vyhoď to“, věc si nevezme. Ocitl by se totiž v roli převozníka, který od vás jen převzal veslo. Můžete zkusit darování přes portál www.nevyhazujto.cz. Pokud má ta věc nějakou hodnotu, tak ji můžete zkusit prodat v nějakém internetovém či kamenném bazaru. Nejlepší je dát ji do charitativního obchodu, nejlépe takového, který zřídila nadace zaměřená na ochranu přírody. Třeba Nadace Veronica (www.nadaceveronica.cz), která provozuje síť charitativních obchodů a z jejich výtěžku pomáhá financovat zajímavé projekty neziskových organizací čili spolků.U polámaných věcí je možno vyzkoušet opravu. Pokud se podaří, můžete věc používat dál, anebo ji nabídnout někomu jinému. Pokud je věc neopravitelná, leze ji většinou odevzdat v tom obchodě, kde ji prodávají. Další možností je věc nějak využít, třeba: dřevěnou přepravní paletu rozebrat na prkna a vyrobit z ní budku pro ptáky. Starou duši od kola je možno rozstříhat na gumičky s mnohostranným využitím.
Samozřejmě zůstává možnost zbavit se věcí náležitým vytříděním. To jistě ano, a každý by měl vyzkoušet, co všechno může separovaně odevzdat. A teprve nakonec to poslední – otevřít víko popelnice se směsným komunálním odpadem a věc tam vrhnout.
K bestselerům dnes patří knížky o úklidu a zbavování se věcí. A tak mohu jen doporučit zařadit do rituálů: vyhodit jednu věc denně. A ještě jednu navíc, pokud něco nového koupíte. Je to jednoduché, nemusíte nic motivačního číst ani navštěvovat kurzy. Stačí, když si dáte ke dveřím tašku s nápisem Vyhoď to, a za týden v ní najdete 7 věcí, které odnesete na patřičná místa. Jak osvobozující!
