Šumava: Kůrovce zničíme tetřev netetřev
Šumava patří mezi nejcennější části našeho přírodního dědictví. Jsou zde pralesovité porosty horských smrčin a bučin, bohatá rašeliniště i ledovcová jezera. Proto zde byl v roce 1991 vyhlášen náš největší národní park. Jako ochranné pásmo slouží stejnojmenná CHKO. Posláním parku je chránit přírodu a přirozený vývoj ekosystémů, umožnit poznání přírody formou šetrné turistiky, zajistit vědecký výzkum a vytvořit podmínky pro prosperitu místních obcí. V posledních letech přitahuje pozornost veřejnosti spor o zásahy proti kůrovci. Malý, nenápadný brouček se stal příčinou rozsáhlých změn v koncepci národního parku, konfliktu mezi správou parku, obcemi, nevládními organizacemi a odborníky.
Národní park je rozdělen na tři zóny. První zóny sestávají ze zachovalých přirozených biotopů, především rašelinišť či pralesovitých porostů. Druhé zóny mají být postupně - během několika desítek let - převáděny na přírodní les. Měl by se sem tedy vracet buk a jedle, ve vyšších polohách potom původní genofond smrku a jeřáby. Třetí zóny tvoří obce a jejich bezprostřední okolí.
V současné době ale část lesů druhých zón tvoří smrkové monokultury, vysázené před desítkami let. Přirozené mechanismy zajišťující stabilitu ekosystému jsou zde oslabené a les rychleji podléhá hmyzu či extrémnímu počasí, především v horách velmi častým vichřicím. Proto v okrajových částech parku je (ve druhých zónách) nezbytné proti kůrovci zasahovat. Sanace by měla důsledně likvidovat vznikající ohniska a to hlavně v těch místech, kde hrozí, že se kůrovec rozšíří i do hospodářských lesů mimo park. Vyhnout by se však měla některým místům, kde kvůli mimořádným klimatickým podmínkám situaci pouze zhorší.
S kritikou se ale setkal konkrétní postup, který zvolila současná správa národního parku pod vedením ředitele Stráského. Na návrh tzv.pracovní skupiny se v roce 2011 rozhodla kácet mj v těchto oblastech: Černohorský močál, Prameny Vltavy, Novohůrecké slatě, Vysoké lávky, Jezerní slať , Chalupská slať, Kaňon Křemelné aj. A tím zmenšít bezzáshovouo zonu na necelých 15 %. Tento záměr byl později ministrem Chalupou zmírněn, ale i tak správa parku usiluje o kácení v některých částech parku, kde hrozí, že zásahy budou zcela devastující pro přírodu např : Paštěcké stráně , Tetřevská slať, Mezilesní slať Buková slať, Ždárecká slať, Smrčina aj. Zásahy by znamenaly velké riziko vzniku holin a následného rychlého rozvracení větrem i urychlení rozpadu porostu.
Přitom bezzásahový režim je už vyzkoušen. V rezervaci Černé a Čertovo jezero, která leží v chráněné krajinné oblasti Šumava nedaleko hranice národního parku, byla úspěšnost zásahů podrobně sledována. Odborníci v místě, které charakterem a polohou odpovídá prvním zónám, využili mimořádné příležitosti ke srovnání obou postupů: zatímco v části rezervace se proti kůrovci nezasahovalo, na jiných místech s ním lesníci sváděli tuhý boj.
Pečlivý monitoring přinesl překvapivé výsledky: ani důsledná asanace každého napadeného stromu v zásahové části zde nezabránila postupu kůrovcové kalamity v roce 1996. Účinnost kácení byla o pouhé jedno procento vyšší, než efekt přirozené regulace v následujících letech v bezzásahovém pásmu. Pokles početnosti kůrovce v bezzásahové části rezervace byl téměř shodný s plochami, kde se kácelo. Celkový počet smrku, jež padly za oběť asanaci, je ale daleko vyšší: v roce 1998 totiž vichřice vyvrátila a polámala množství stromů, z toho přes 88% v místech masivních zásahů a necelých 12% na bezzásahových plochách. Pokud sečteme kácení a polomy, které v jeho důsledku vznikly, padlo asanaci za oběť o 40% více smrků, než jich zničil kůrovec při bezzásahovém režimu. „Dosavadní realizací obraných opatření byl zřetelně urychlen rozpad lesního porostu“, upozorňuje studie.
Pavla Čížková, pracovnice NP Šumava píše: „Množství obnovy v území ponechaném samovolnému vývoji je dostatečné. Průměrný počet jedinců zmlazení se rovná 5 240 ks/ ha… Už v roce 1998 podrobné šetření plzeňského Lesprojektu v oblasti Modravských slatí prokázalo, že pod odumřelými smrky je překvapivé množství semenáčků do výšky 5 cm. (průměrně kolem 5000ks/ha). Pro srovnání ve zralém smrkovém lese roste 250-500 dospělých jedinců na hektar- počet jedinců zmlazení je tedy deseti až dvacetinásobně vyšší než počet stromů v dospělém lese.“(Pavla Čížková: Jak se chová les ponechaný samovolnému vývoji. Veronica 2011/1)
Dobrá zpráva v perexu mého blogu je dobrá jen částečně. Od 15. července může sprava NPŠ opět začít hubit kůrovce tetřev- neteteřev.
(Celý text je publikován v časopise Kulturní noviny č1/2011)
Mojmír Vlašín
Chvála bláznovství
Říká se, že děti a blázni mluví pravdu. A bylo to v Andersenově pohádce právě dítě, které křičelo: „Císař je nahý!“. A mělo pravdu.
Mojmír Vlašín
Proč nechci ohňostroje
Ohňostroj je vynález starověku (Čína, Indie) a do starověku tato zábava také patří. Tak jako už dnes neházíme jinověrce lvům, tak také bychom měli zvážit, zda opravdu potřebujeme anachronickou ohňostrojovou zábavu.
Mojmír Vlašín
Větrné elektrárny a miliony
V sobotu 26.1.2019 vyšel Víkendu MFD článek o úbytku ptáků od I. Breziny, kde je tvrzení že : „Miliony ptáků rozsekají rotory „ekologicky čistých“ větrných elektráren, spousta opeřenců uhoří na sloupech elektrického vedení"
Mojmír Vlašín
Sucho a zakopaný pes
Meliorace jsou od latinského slova meliorem - zlepšovat. Ve skutečnosti to je však většinou zhoršování.
Mojmír Vlašín
Proč kandiduji za Zelené?
Poprvé jsem kandidoval za Zelené do voleb do zastupitelstva města Brna už v roce 1990. A kandiduji zase. Proč ?
Mojmír Vlašín
Jak urychlit stavbu dálnic
Náklady na české dálnice se vyšplhaly až na 227 milionů na kilometr, čímž se tyto dopravní stavby dostaly mezi nejdražší v Evropě. A jak ukazuje příklad dálnice typu „velbloud“ na Ostravu, tak i nejhorší.
Mojmír Vlašín
Deset důvodů proč volit Miloše
Když jsem se ptal kamaráda Angličana, který bydlí léta v Česku, proč u nás nemáme nějaký seriál jakým je v Británii „Ano, pane ministře“, trochu se zamyslil a pravil: Protože Zeman je taková parodie, že už ho nelze parodovat.
Mojmír Vlašín
Islamisty v Česku nepotřebujeme
Předseda vlády si zajel na další kolo předvolební kampaně do Rakouska, kde mimo jiné prohlásil: „Další muslimy už v Česku nechceme“.
Mojmír Vlašín
Vyhoď to!
Jedna z běžných floskulí o ochráncích přírody: k smrti rádi sbírají po lese odpadky. Tak jako je údělem datla proťukávat a léčit stromy ....
Mojmír Vlašín
Proč prezident lže?
"Ty tam jsou doby, kdy vyšel článek Miloše Zemana „Prognostika a přestavba“, dnes nám servíruje splašky.
Mojmír Vlašín
Zemák tříprstý
Opravdu, ani na tisícinu vteřiny, jsem si nemyslel, že by byl Zeman moudrý a rozvážný státník, ale poslední vystoupení v parlamentu překonalo všechno.
Mojmír Vlašín
Zajímá někoho ochrana přírody?
Bývá zvykem si sem tam kopnout do EU, jak nás omezuje a co nám zase „oni“ vymysleli. V životním prostředí a ochraně přírody jsou ale evropské instituce k nezaplacení.
Mojmír Vlašín
Úspěch výkonného výboru
V roce 2015 došlo k ustanovení Výkonného výboru Meziresortní komise pro realizaci opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Ve skutečnosti je to veleúspěšný orgán, protože už v roce 2016 začalo pršet.
Mojmír Vlašín
Su pro nádraží v centru, ale nésu Brňák
"Přitom nádraží využívám prakticky denně. Co mám v takovém případě dělat ? „ Takové otázky teď slyším často. Možnosti jsou dvě
Mojmír Vlašín
Je Velká cena Brno opravdu atrakce?
Dal jsem na web dotazník (Survio), který se mj. týkal i pořádání Velké ceny ČR ( GP, jinak též MotoGP) v Brně. Sešlo se 119 platných odpovědí.
Mojmír Vlašín
Dva milióny v kanále
Vláda jednala od počátku roku mnohokrát o zapsání mj. údolí Labe pod názvem Porta Bohemica a lokality Louky u Přelouče do evropského seznamu chráněných území.
Mojmír Vlašín
Riziko domácích porodů jako hypotéza
Nedávno si jeden člen lékařské komory stěžoval v médiích, že je málo porodníků, protože je zde velké riziko žalob ze strany rodičů na zanedbání povinné péče.
Mojmír Vlašín
Oslabit ochranu přírody ? Evropa říká ne.
Výsledek hlasování Evropského parlamentu: většina proti revizi směrnic o ptácích a o stanovištích. Usnesení ze začátku února 2016 získalo podporu od téměř všech poslanců Evropského parlamentu.
Mojmír Vlašín
Kouření, očkování a domácí porody
Kouření je s pravděpodobností blížící se jistotě škodlivé nejen pro kuřáka samotného, ale i pro jeho okolí. Je tedy životu nebezpečné. Proto je správné zakázat kouření ve veřejných prostorách.
Mojmír Vlašín
Neděláme terorismu užitečné idioty?
Po internetu se šíří fotografie různých ukrutností páchaných stoupenci islamismu. Nejsou o nic drastičtější než podobné snímky z nacistického koncentráku v Osvětimi, z ruského masakru v Katyni nebo z jugoslávské Srebrenice
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 262
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1393x
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License