Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stráskyplná cesta k šumavské holině

21. 04. 2011 10:17:26
Vzpomínám si z dětství, jak jsme pratetě na venkov přivezli s velkou slávou plísňový sýr niva. Tehdy v šedesátých letech se začal po francouzském vzoru vyrábět a nechával se dozrát v jeskyních Moravského krasu, kam jsme si pro něj jezdili. Prateta si k němu přičichla a uložil ho do komory. Než jsme se vrátili z lesa, vykrájela pečlivě všechna oka zelené plísně a vyhodila je. S velkými rozpaky jí rodiče vysvětlovali, že ta plíseň je tam schválně. Řeknete, ano, jedná se o ušlechtilou plíseň, která se vyskytuje jen v sýru. Chyba lávky. Tato plíseň (Penicillium roqueforti) se vyskytuje běžně v přírodě a některé potraviny může zcela znehodnotit. Zatímco na sýru vytváří poměrně malé množství toxických látek, a dodává mu typickou chuť, jinde může být její koncentrace nebezpečná.

A podobně je to s kůrovcem. V národním parku je ho potřeba, je totiž součást ekosystému. Není nijak chráněný jak se často (a naschvál špatně) uvádí. Nelze ho vykrajovat, ale je potřeba zabránit jeho šíření mimo park. Proti kůrovci se musí v parku zasahovat a nikdy jsem netvrdil, že ne. Musí se to ale dělat na okrajcích parku (500-1000m , výjimečně až 2 km) ne uvnitř ! Je třeba zabezpečit, aby se kůrovcová gradace nepřelila do hospodářského lesa. Kůrovec se zastaví právě v této zóně (zkušenosti z jiných podobných národních parků). Opakovaně jsem správu NP upozorňoval (za ředitele Žlábka), aby proti kůrovci zasahovala razantněji na okrajích a nevysilovala se marným bojem uvnitř parku v prvních zónách . Je ale třeba nezaměňovat hrušky s jablky. Centrální Šumava není hospodářský les! V hospodářském lese je třeba proti kůrovci zasahovat všude a rychle. A dokonce i tak, že kácíme stromy v okolí výskytu kůrovce. Ostatně, většina smrkových monokultur je nepůvodních a není jich velká škoda. Dřevo se prodá a místo smrku se nasází přirozenější dřevinná skladba. Na Šumavě je smrk doma. Je už jedno, je-li to přirozená či původní horská smrčina nebo vysazený smrkový les. Kůrovec si s tím poradí a vytvoří přirozený porost rychleji, než byste si pomysleli. Ano, je to ten samý kůrovec: v národním parku prospívá, jinde škodí Pokud to někdo nepochopí, začne brzo v parku bojovat proti rysovi (žere srnce!), proti bobrovi (žere stromy!), proti losovi (okusuje listí !) a kde to všechno skončí....

Nový ředitel parku pan Stráský ale není moje stará prateta, která v životě neviděla plísňový sýr. Připomíná spíš generála ze Švejka, který rozesílá nesmyslné rozkazy. Rakousko-uherská armáda tyto rozkazy plní až do okamžiku, kdy milého generála odvezou do blázince. Mezitím ovšem způsobí C. K. Mocnářství velké škody. I pan Stráský může na Šumavě způsobit obrovské škody, než se na to přijde. Nevěříte:? O tom svědčí například tyto citáty:

„Musíme se zamyslet nad krizovým plánem, který po určitou dobu a na určitých místech nebude vůbec brát vážně zákon o ochraně přírody a bude vycházet z lesního zákona a z obrany proti kůrovci, která je obsažena v lesním zákoně“ (Právo, 12. 2. 2011)

„Tady je třeba udělat ten velmi nepopulární řez a vzít kůrovci potravu předem. Neboli kácet zdravý les. (Rozhovor s Janem Stráským, Lidové noviny, 12. 3. 2011)

„Chemie se určitě používat bude.... Myslím letecký i neletecký. Jsou všelijaký postřiky.“ (Rozhovor s ředitelem NP Šumava pro ČTK,22.3.2011)

Dan Bárta v časopise Instinkt (31.3.2011)se vyjádřil, že na Šumavě řádí zvláštní kůrovec, který žere šedou kůru mozkovou. Začal u ředitele národního parku.

Bitvu s kůrovcem v národním parku nelze vyhrát. Opravdu nelze, protože kůrovec je jeho nedílnou součástí. Tak jako nelze pražský orloj spravit tím, že ze složitého mechanizmu vyrvete jednu součástku. A to je pražský orloj proti ekosystému šumavského lesa pouhou silozpytnou hračkou.

Jediné čeho lze dosáhnout pod vedením současného ředitele, jsou holiny. Případně jedna velká, krásná holina, na které se nádherně lyžuje. Cesta k ní je ovšem stáskyplná.

Autor: Mojmír Vlašín | čtvrtek 21.4.2011 10:17 | karma článku: 39.41 | přečteno: 6213x


Další články blogera

Mojmír Vlašín

Jak urychlit stavbu dálnic

Náklady na české dálnice se vyšplhaly až na 227 milionů na kilometr, čímž se tyto dopravní stavby dostaly mezi nejdražší v Evropě. A jak ukazuje příklad dálnice typu „velbloud“ na Ostravu, tak i nejhorší.

23.1.2018 v 10:45 | Karma článku: 20.72 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Mojmír Vlašín

Deset důvodů proč volit Miloše

Když jsem se ptal kamaráda Angličana, který bydlí léta v Česku, proč u nás nemáme nějaký seriál jakým je v Británii „Ano, pane ministře“, trochu se zamyslil a pravil: Protože Zeman je taková parodie, že už ho nelze parodovat.

19.1.2018 v 11:50 | Karma článku: 27.16 | Přečteno: 1414 | Diskuse

Mojmír Vlašín

Islamisty v Česku nepotřebujeme

Předseda vlády si zajel na další kolo předvolební kampaně do Rakouska, kde mimo jiné prohlásil: „Další muslimy už v Česku nechceme“.

29.8.2017 v 10:10 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 698 | Diskuse

Mojmír Vlašín

Vyhoď to!

Jedna z běžných floskulí o ochráncích přírody: k smrti rádi sbírají po lese odpadky. Tak jako je údělem datla proťukávat a léčit stromy ....

19.5.2017 v 10:32 | Karma článku: 12.55 | Přečteno: 839 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Mirek Matyáš

Znezaneřáděnej kozel

Máte nad sebou šéfa, který si myslí že je neomylný a přitom to „vede“ od deseti k pěti? Tak vo tom to dneska bude.

22.6.2018 v 7:07 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 456 | Diskuse

Dana Emingerová

Deepak Chopra: Jak žít bez nemocí do 150 let

Stal se jedním z nejvyhledávanějších učitelů v oblasti celostní medicíny, osobního rozvoje a zdravého životního stylu. Americký lékař indického původu Deepak Chopra, který nedávno navštívil Prahu, bude zítra v Magazínu DNES.

20.6.2018 v 11:50 | Karma článku: 17.19 | Přečteno: 653 | Diskuse

Jan Ferenc

Nebojujme se suchem, ale s příčinami

A už se to valí, tuhle povodňový poplach, onde vyplavené sklepy... Ale až naprší, tak zase brzy uschne. Nadějí zemědělců je pojištění proti dopadům velkého sucha. Ale co dál?

14.6.2018 v 9:06 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 489 | Diskuse

Jiří Štágl

Omámení mocí

Mít vlastní ekofarmu je snem mnoha lidí. Mít dům, dobrou rodinu a okolo sebe, kam oko dohlédne ovocné stromy je dosažitelné. Nám se to podařilo. Více na www.ekosad.cz Tato stať je ale věnována odvrácené stránce rodinné ekofarmy.

9.6.2018 v 13:46 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 252 | Diskuse

Eva Hauserová

Šťastný život pod zeleninovou oblohou

Právě vyšla nová kniha známého propagátora permakulturního zahradničení Jardy Svobody. Spoluautorkou je jeho žena Lada Svobodová. Knihu bych charakterizovala jako jedno velké pohlazení po duši pro nás alternativce a ekology.

7.6.2018 v 17:36 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 341 | Diskuse
Počet článků 257 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1384

Autor je  biolog, který se celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody a to jak teoreticky (vyučování na dvou univeristách), tak i prakticky (prací v nevládní organizaci Veronica a v komisi životního prostředí města Brna). Ke koníčkům a zálibám patří lehká turistika (spíš vandrování), permakultura a hraní amatérského divadla.

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License





Najdete na iDNES.cz