Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Větrné elektrárny a miliony

V sobotu 26.1.2019 vyšel Víkendu MFD článek o úbytku ptáků od I. Breziny, kde je tvrzení že : „Miliony ptáků rozsekají rotory „ekologicky čistých“ větrných elektráren, spousta opeřenců uhoří na sloupech elektrického vedení"

Nepatřím k zastáncům obřích větrných elektráren, ale takovéhoto oblbovaní čtenářů se mi příčí.

Vliv větrných elektráren (dále jen větráků) na ptáky je velmi variabilní a závisí na početnosti ptáků v místě, konfiguraci terénu aj. Ptáci patří k nejčastějším obětem, ale hned další jsou netopýři. Přesto přímá úmrtnost (mortalita) ptáků v důsledku větráků je zanedbatelná ve srovnání s dalšími lidskými aktivitami. Existují důkazy, že vhodně situovaný (mimo tahové oblasti nebo hnízdiště ptáků) a dobře navržený větrák nemusí pro ptáky představovat velikou hrozbu. Přesto je samozřejmě dobře při navrhování větráků brát ohled na ptáky a netopýry i na krajinný ráz.

Pokud jde o zraňování a usmrcování ptáků elektrickým výbojem na nevhodně konstruovaných sloupech vysokého napětí, tak to už je jiná kaše. Výboj vzniká v důsledku propojení dvou vodičů tělem ptáka a to zejména za deště. Ptáci jsou ohrožení především na linkách vedoucích otevřeným terénem, kdy využívají sloupy jako vyvýšené místo k usednutí. Úhyny na sloupech byly zaznamenány u všech větších ptáků, kteří na ně usedají - čápi, dravci, sovy a krkavcovití pěvci. Nejčastěji jsou postiženy běžné druhy, ale jsou známy případy úhynů i druhů velmi vzácných jako je orel mořský, sokol stěhovavý, raroh velký, výr velký apod. Ptáci zasažení elektrickým výbojem mnohdy nezahynou na místě, ale často až za mnoho dnů v důsledku vysílení či infekce zasažených odumírajících tkání. Naprostá většina poraněných ptáků zůstává nenalezena nebo končí jako snadná kořist predátorů. Ze 14 studií na toto téma v Severní Americe byla stanovena celková úmrtnost (mortalita) ptáků na elektrických linkách v USA na 0,9 – 11,6 milionu jedinců za rok. Pokud jde o vedení u nás v Česku, tak nejnebezpečnější se jeví sloupy 22 kV, kde vodiče jsou v jedné úrovní a izolátory jsou na konzolu upevněny směrem vzhůru. Tyto tzv. sloupy smrti jsou distributoři elektřiny povinní do r 2022 nahradit sloupy bezpečnějšími. Tento problém se dlouho podceňoval, dokud se nezjistilo, že práci mohou spustit výboj, který následně zasáhne i hospodářská zvířat pasoucí se pod sloupy a teoreticky i člověka. Podle nové legislativy musí energetici podobným způsobem ošetřit sloupy venkovního elektrického vedení o napětí 22–35 kV na celém území ČR. Přesto, s ohledem na rozlohu Česka, se nebude jednat o miliony exemplářů.

Následující statistika příčin úmrtí ptactva pochází z USA, kde je ale podíl větráku (větrných generátorů) výrazně vyšší než u nás, což zvyšuje i podíl jimi způsobených úhynů. Hlavní příčinou úmrtí jsou doma chované, případně zdivočelé kočky - řádově 200 milionů ptáků ročně , druhou nejpočetnější jsou okna a skleněné plochy - 100 milionů (zde ale může jít o mnohem víc, protože se to nedá dobře sledovat), třetí příčku zaujímají pesticidy - 70 milionů, čtvrtou srážky s automobilem - 60 až 80 milionů, pátou stožáry telekomunikací - 40 až 50 milionů, šestou elektrická vedení - 1 až 12 milionů a teprve poslední sedmé pořadí zaujímají větráky 10 až 40 tisíc ptáků ročně. Údaje jsou samozřejmě odhady, ale asi velmi dobré s ohledem na to, že pocházejí z různých zdrojů (American Wind Energy Association, TreeHugger = www.treehugger.com, American Bird Conservancy)

Tedy kolize s rotory větrných generátorů jsou příčinou necelé jedné desetiny procenta všech úhynů ptáků způsobených člověkem, úhyny způsobené elektrickým vedením asi 2,3 % I když je u nás situace jiná než v USA, procentuálně je poměr příčin úmrtí ptáků způsobených člověkem velmi podobný. U větráků mohu dělat úhyny v Česku řádově tisíce kusů. V každém případě je tvrzení : „Miliony ptáků rozsekají rotory větrných elektráren“ ukázkou pokleslé bulvární žurnalistiky.

 

Literatura:

Strnad. M., Bílá H. ( 2015): Metodika na ochranu krajiny před fragmentací z hlediska ptáků, AOPK ČR Praha

Barrientos R., Alonso J.C., Ponce C. a Palacín C. (2011). Meta-analysis of the effectiveness of marked wire in reducing avian collisions with power lines. Conservation Biology, 25 (5): 893-903.

 

 

Autor: Mojmír Vlašín | pondělí 28.1.2019 22:59 | karma článku: 21,32 | přečteno: 1219x
  • Další články autora

Mojmír Vlašín

Chvála bláznovství

Říká se, že děti a blázni mluví pravdu. A bylo to v Andersenově pohádce právě dítě, které křičelo: „Císař je nahý!“. A mělo pravdu.

27.12.2022 v 10:10 | Karma: 5,44 | Přečteno: 166x | Diskuse| Hyde park

Mojmír Vlašín

Proč nechci ohňostroje

Ohňostroj je vynález starověku (Čína, Indie) a do starověku tato zábava také patří. Tak jako už dnes neházíme jinověrce lvům, tak také bychom měli zvážit, zda opravdu potřebujeme anachronickou ohňostrojovou zábavu.

30.1.2019 v 9:22 | Karma: 22,83 | Přečteno: 818x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Mojmír Vlašín

Sucho a zakopaný pes

Meliorace jsou od latinského slova meliorem - zlepšovat. Ve skutečnosti to je však většinou zhoršování.

6.10.2018 v 18:09 | Karma: 17,50 | Přečteno: 514x | Diskuse| Občanské aktivity

Mojmír Vlašín

Proč kandiduji za Zelené?

Poprvé jsem kandidoval za Zelené do voleb do zastupitelstva města Brna už v roce 1990. A kandiduji zase. Proč ?

2.10.2018 v 21:18 | Karma: 15,13 | Přečteno: 543x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Mojmír Vlašín

Jak urychlit stavbu dálnic

Náklady na české dálnice se vyšplhaly až na 227 milionů na kilometr, čímž se tyto dopravní stavby dostaly mezi nejdražší v Evropě. A jak ukazuje příklad dálnice typu „velbloud“ na Ostravu, tak i nejhorší.

23.1.2018 v 10:45 | Karma: 23,76 | Přečteno: 1227x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec

26. dubna 2024  20:36

Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...

Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt

26. dubna 2024  20:26

Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...

Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze

26. dubna 2024

Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...

Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše

26. dubna 2024  19:04

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....

  • Počet článků 262
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1393x
Autor je  biolog, který se celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody a to jak teoreticky (vyučování na dvou univeristách), tak i prakticky (prací v nevládní organizaci Veronica a v komisi životního prostředí města Brna). Ke koníčkům a zálibám patří lehká turistika (spíš vandrování), permakultura a hraní amatérského divadla.


Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License