Jádro, sopka a kůrovec
Prvním velkým zásekem do lidské technologické pýchy už byla havárie Titaniku, ale mnohem více pozdější havárie v Černobylu. Teď tedy čelíme haváriím, které překračují hranice státu a dokonce i hranice naší fantazie. Mají potenciálně tak ničivé dopady, že se vlastně vůbec nesmí stát. Přesto se stát mohou. Riziko Černobylu, potvrzené nověji i havárií ve Fukušimě, přimělo i německé politiky, aby se od jádra odklonili. Přestali brát vážně PR agenturami dokola omílané informace, že vlastně jádro prospívá a máme ho plně pod kontrolou. Naopak u nás toto vymývání mozků vedlo k tomu, že příchylnost k jaderným elektrárnám je vysoká. Běžná veřejnost proti tomu nic nemá, a politici jádro prosazují. Hlavně když budeme mít levnou elektřinu. Veřejnost vůbec nevnímá, že elektřina zlevňuje nikoliv kvůli jaderným elektrárnám, ale navzdory jaderným elektrárnám. Elektřiny je mírný přebytek, a i levnější než té z jádra. Možnost nekontrolovatelné jaderné havárie je zkrátka fakt.
Na druhé straně se u nás PR agenturám (zejména Bison & Rose) podařilo za státní peníze vtlouct do hlav veřejnosti, že největší havárií, která nás může potkat, je kůrovec na Šumavě, že nás čeká kalamita tisíciletí, že kůrovec zničí Šumavu, potom Brdy a nakonec snad i Prahu. Protikůrovcová hysterie začala v době, kdy orkán Kyril způsobil rozsáhlé polomy na Šumavě. Tehdejší ředitel národního parku byl před volbou: všechno nechat ležet, všechno vytěžit, anebo udělat kompromis. Udělal se kompromis, který byl lege artis, soud konstatoval, že v této věci ani ministr ani ředitel nepochybili (viz rozsudek soudu v Praze ze dne 30. 12. 2011). Větší část popadaných stromů se v souladu se zákonem odtěžila a zpeněžila, což logicky ve statistikách vedlo k dojmu že „ za ředitele Krejčího se kácelo nejvíc". Takže na jedné straně se vyčítá řediteli, že tam nechal dřevo ležet v souladu s posláním parku, a nad druhé straně, že zbytek dřeva odvezl, což v podstatě musel. A co se stalo v těch místech, kde se nechaly vývraty ležet? Běžte se tam podívat - v těch místech konečně došlo k naplnění jednoho z hlavních poslání národního parku. Přerozená obnova nádherně podrůstá padlé kmeny. Očekávaná katastrofa se nekonala. Disturbance, ve formě kůrovcové gradace, čili jinými slovy žíru smrku způsobného kůrovcem, nikdy nepřestoupila z území NP Šumava do okolní krajiny. Přesto se jí veřejnost stále obává.
Další katastrofou jsou výbuchy sopek. Dopad na obyvatele je samozřejmě ničivý s ohledem na velikost erupce a vzdálenost lidských sídel od sopky. Ale dopady na přírodu se ke katastrofě dají přirovnávat jen stěží Tak například během výbuchu sopka Sv. Helena v USA vychrlila do ovzduší 520 milionů tun popílku a „zničila“ lesní porosty v širokém okolí. Díky této erupci měli vědci unikátní příležitost pozorovat, jak probíhá obnova krajiny narušené vulkánem. Šlo o proces mnohem rychlejší, než předpokládali; nyní už okolí Sv. Heleny (ať již v národním parku nebo mimo) je v lepším stavu než před výbuchem.
Na závěr: lidé mají tendenci věřit tomu, že přírodní katastrofy jsou vždy větším nebezpečím než katastrofy způsobené lidmi. Přitom katastrofy nazvané první a druhá světová a s nimi spojené genocidy způsobily větší materiální a lidské ztráty, než všechny přírodní katastrofy v zmapované historii lidstva (potopu světa nepočítám).
Mojmír Vlašín
Chvála bláznovství
Říká se, že děti a blázni mluví pravdu. A bylo to v Andersenově pohádce právě dítě, které křičelo: „Císař je nahý!“. A mělo pravdu.
Mojmír Vlašín
Proč nechci ohňostroje
Ohňostroj je vynález starověku (Čína, Indie) a do starověku tato zábava také patří. Tak jako už dnes neházíme jinověrce lvům, tak také bychom měli zvážit, zda opravdu potřebujeme anachronickou ohňostrojovou zábavu.
Mojmír Vlašín
Větrné elektrárny a miliony
V sobotu 26.1.2019 vyšel Víkendu MFD článek o úbytku ptáků od I. Breziny, kde je tvrzení že : „Miliony ptáků rozsekají rotory „ekologicky čistých“ větrných elektráren, spousta opeřenců uhoří na sloupech elektrického vedení"
Mojmír Vlašín
Sucho a zakopaný pes
Meliorace jsou od latinského slova meliorem - zlepšovat. Ve skutečnosti to je však většinou zhoršování.
Mojmír Vlašín
Proč kandiduji za Zelené?
Poprvé jsem kandidoval za Zelené do voleb do zastupitelstva města Brna už v roce 1990. A kandiduji zase. Proč ?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Desítky miliard dolarů pro Ukrajinu a zákaz TikToku. Biden to podepsal
Aktualizujeme Ve středu podepsal americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu zákon...
Policie zadržela mladíka, který v tachovské škole vyhrožoval blízkým spolužačky
Policisté v úterý zadrželi ve škole v Tachově mladíka, který nožem vyhrožoval zabitím. Při...
Izrael pokročil v přípravě akce v Rafáhu, civilisty ochrání, uvedl mluvčí vlády
Izrael pokročil v přípravách pozemní operace namířené proti palestinskému hnutí Hamás v Rafáhu na...
V nahrávkách si stěžoval na bankovky. Bystroně z AfD potápí důkazy
Nové důkazy v kauze německého politika strany Alternativa pro Německo Petra Bystroně potvrzují...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 262
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1393x
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License