Vidím to podobně,

je to přece jednoduché - nechat přírodu žít po svém tam, kde ji chceme ponechat přirozenému vývoji, a s citem zasahovat tam, kde se hospodářsky využívá. Kůrovec hranice sice nevnímá, ale že to přesto jde a funguje, bylo vidět na bavorské straně, lesy byly zdravé. Kůrovec tam přeletěl z naší strany a kde není chráněná zóna parku, tam se kácí důkladně.

Tvůrci našich koncepcí jsou nejednotní a pohybují se ode zdi ke zdi, takže to celkově vypadá přesně podle německého přísloví - "mnoho kuchařů zkazí kaši". Je otázka, jaké skutečné zájmy či nekompetence na naší straně tuhle situaci způsobily. Každopádně je tohle běh na dlouhou trať. Příroda má času dost a umí si poradit, to my jsme netrpěliví a chceme po ní to, co už nedokáže. Ona klade meze, ne my, ale vypadá to, jako bychom o tom nechtěli vědět.

cvičení kůrovci

Pane Vlašíne, prosím, vychovejte generaci gramotných kůrovců, kteří si přečtou tabulky o zákazu vstupu kůrovce do hospodářského lesa v sousedství. Sám pak můžete v čele Dětí země a Duhy předmětné tabulky instalovat po obvodu parku. Brouky kteří přeletí odchytávejte a působte na ně politických  školením, aby svou chybu už neopakovali. A proškoleníé zase vypusťte.

Pokud se tato praxe neosvědčí, sám si navrhněte výši trestu.

Když je plísně moc, i sýr Niva

je na vyhození. Aby se to tak nestalo, je nutné se o ten sýr řádně starat aby se plísně nepřemnožily.

Víra v bezásahovost v částech Šumavy je někdy až slepá. Určitě se tam nějaký nový les objeví, ale v lesích kde je přemnožena vysoká zvěř nelze očekávat, že v porostech bude dostatečné zastoupení pro les cenných a Šumavu původních dřevin jako je jedle bělokorá, buk lesní apod., protože tyto jedince vysoká okouše a nedovolí jim výraznější rozšíření.

Ještě drobnost  - jestli se tyto dřeviny v Šumavě v bezzásahových zónách mají zastoupení tak velké, aby se tam dostatečně vysemenily.

Šumava?OK.

 co takhle Bobr Evropský,nebo kormorán?

Zázračný kůrovec

"Centrální Šumava není hospodářský les!" - autor se mylně domnívá , že vyhlášením národního parku se z hospodářského lesa s nepůvodním složením stane najednou, jakoby zázrakem, čistě přírodní  les, který můžeme ponechat napospas svému osudu. Autor sice tvrdí, že "kůrovec vytvoří přirozený porost rychleji, než byste si pomysleli", osobně jeho víru v zázračné schopnosti kůrovce nesdílím. Může takovéto tvrzení nějak přesvědčivě doložit? Kolik (set) let by přírodě trvalo samovolné obnovení přirozených porostů?

Re: Zázračný kůrovec

Autor má částečně pravdu. Nikoli ale se Šumavou. V Českém krasu nebylo možné z administrativních důvodů odstranit nevhodné smrky. Kůrovec je likviduje naprosto dokonale.

Jasam

Pane Vlasine, vysvetlte mi, prosim, jak naroste na holine smiseny les, kdyz tam byly pred kurovcovou kalamitou jen smrky.

Jak zajistite, ze se na Sumavu dostane puvodni pomerne odolna smrkova monokultura, kterou sezral kurovc. /v nekdy predminulem stoleti/. Kdepak ten smrk senete, myslim, ze se zadny nedochoval. Takze proc mluvit o puvodnich smisenych lesich / coz uplne pravda neni, jak sam jiste vite/, kdyz puvodni strom neni.

Dik za odpoved, co treba nechat vykacet v Orechove stromy, at si tam pripadate jak v sumavske divocine? Proc to tem obyvatelum Sumavy delate?

Re: Jasam

V Ořechově nebydlím, tak nevím, ale Šumava je národní park a tak je třeba se k ní tak chovat. Pokud někdo bydlí třeba v Telči, tak má výhodu krásného bydlení v historickém městě, ale musí strpět omezení vyplývající z ochrany památek. Podobně kdo bydlí v těch pěti obcích NP Šumva musí strpět omezení vyplývají ze stautu NP a nebo se vystěhovat. Z původních obyvatel tam beztak nebydli NIKDO. Mimochodem- já jsem proti kácení stromů, tak proč mi podkládáte, že chci Šumávákům kácet stromy ? Naopak!

Naprostá většina stromů na Šumavě( včetně smrku) jsou původní. Z jiných regionů se dovezlo méně než 5 %. Ano, jsou tam převážně člověkem založené lesy, ale jsou složené z původních druhů stromů. |Máte li jiné spolehlivé informace, tak sem s nimi, ale obávám se že spíše čerpáte z pochybných zdrojů.

Autor asi na Šumavě dlouho nebyl

Jinak by netvrdil takové nesmysly. První zóna parku je dnes právě díky kůrovci téměř holá a kácením napadených stromů se sice kůrovec nezlikviduje, ale výrazně omezí jeho další šíření. A propo dnešní šumavské lesy jsou většinou uměle vysázené člověkem, proto má kůrovec šanci. Kdyby byl na šumavě původní smíšený les nebyl by kůrovec. Ať se jde autor s takovými bláboly vycpat.

Re: Autor asi na Šumavě dlouho nebyl

....takže to vyřešíme tím, že stromy s kůrovcem vytěžíme a znovu zasázíme umělé lesy? Co to nechat na přrodě a tiše sledovat sukcesi (v prvních zónách)? Není to náhodou to ono, proč je tady NP?

A tak asi

VRÁTIT ZAMOŘENÉ POHRANIČNÍ LESY RAKOUSKU NEBO NĚMECKU A KŮROVEC JE VYŘEŠEN

Zesměšňování není vědecký argument

Nejsem určitě odborník na lesnictví. Řešení problému nehodnotím. Jen mě překvapilo, že ač se autor chlubí, že učí na dvou školách, nepřinesl kromě zešmešňování p. Stráského žádné relevantní argumenty. Očekával bych, při jím deklarované vlastní erudici, stručné a pragmatické zhodnocení v čem se současný ředitel mýlí. Dočkal jsem se jen komolení jména a nepříliš podařeného srovnávání s postavou ve Švejkovi.

Vynořuje se tedy otázka - má autor nějaké skutečné argumenty ?

Re: Zesměšňování není vědecký argument

To asi čteme jiný článek. Já tam relevantní argumenty vidím.

Hranice bezzásahových území v parku

jsou v podstatě jen administrativní. I doktoři rozlišují mezi potřebným tréninkem imunitního systému a masivní infekcí. Pokud se vyskytne masivní infekce, léčí se zásadně u zdroje. Má-li již v bezzásahovém území výskyt kůrovce charakter infekce, je zcela iluzorní bránit této infekci až za hranicemi území. Nemůže to dopadnout jinak, než je dnešní úděsný stav. Šumava je jeden celek a nelze úspěšně uplatňovat diametrálně odlišné přístupy v jejích částech. Je potřebný nějaký kompromis, absolutní nadřazenost pravidel v jedné části může vést ke kolapsu pravidel v druhé části.

Re: Hranice bezzásahových území v parku

Máte dvě možnosti - buďto infekcí bránit: a tím vytvořit z šumavy holinu a následným zalesněním klasický hospodářský les.. který bude mít za dvacet let kůrovcovou kalamitu.

Nebo tam necháte kůrovce "přehnat" - sice hodně stromů zařve (ale to při kácení ne?), ale ty co zbudou budou odolnější, a nový les bude vyrůstat v přirozenějším prostředí, stromy odolnější proti kůrovci budou mít více potomků, zůstanou stát, takže vytvoří více hnízdišť pro chráněné živočichy, obnova lesa bude spontání a tedy vícedruhová, nestejně stará atd... a to vše zajistí, že příští les bude proti kůrovci odolnější...

Jediný nevýhoda druhého přístupu je ta, že kůrovec z bezzásahovky přelétne na zásahové porosty. Vzhledem k jeho doletové vzdálenosti cca 500m (max 1km) tomu lze ale úspěšně bránit na hranicích zásahových území.