Jádro, sopka a kůrovec
Prvním velkým zásekem do lidské technologické pýchy už byla havárie Titaniku, ale mnohem více pozdější havárie v Černobylu. Teď tedy čelíme haváriím, které překračují hranice státu a dokonce i hranice naší fantazie. Mají potenciálně tak ničivé dopady, že se vlastně vůbec nesmí stát. Přesto se stát mohou. Riziko Černobylu, potvrzené nověji i havárií ve Fukušimě, přimělo i německé politiky, aby se od jádra odklonili. Přestali brát vážně PR agenturami dokola omílané informace, že vlastně jádro prospívá a máme ho plně pod kontrolou. Naopak u nás toto vymývání mozků vedlo k tomu, že příchylnost k jaderným elektrárnám je vysoká. Běžná veřejnost proti tomu nic nemá, a politici jádro prosazují. Hlavně když budeme mít levnou elektřinu. Veřejnost vůbec nevnímá, že elektřina zlevňuje nikoliv kvůli jaderným elektrárnám, ale navzdory jaderným elektrárnám. Elektřiny je mírný přebytek, a i levnější než té z jádra. Možnost nekontrolovatelné jaderné havárie je zkrátka fakt.
Na druhé straně se u nás PR agenturám (zejména Bison & Rose) podařilo za státní peníze vtlouct do hlav veřejnosti, že největší havárií, která nás může potkat, je kůrovec na Šumavě, že nás čeká kalamita tisíciletí, že kůrovec zničí Šumavu, potom Brdy a nakonec snad i Prahu. Protikůrovcová hysterie začala v době, kdy orkán Kyril způsobil rozsáhlé polomy na Šumavě. Tehdejší ředitel národního parku byl před volbou: všechno nechat ležet, všechno vytěžit, anebo udělat kompromis. Udělal se kompromis, který byl lege artis, soud konstatoval, že v této věci ani ministr ani ředitel nepochybili (viz rozsudek soudu v Praze ze dne 30. 12. 2011). Větší část popadaných stromů se v souladu se zákonem odtěžila a zpeněžila, což logicky ve statistikách vedlo k dojmu že „ za ředitele Krejčího se kácelo nejvíc". Takže na jedné straně se vyčítá řediteli, že tam nechal dřevo ležet v souladu s posláním parku, a nad druhé straně, že zbytek dřeva odvezl, což v podstatě musel. A co se stalo v těch místech, kde se nechaly vývraty ležet? Běžte se tam podívat - v těch místech konečně došlo k naplnění jednoho z hlavních poslání národního parku. Přerozená obnova nádherně podrůstá padlé kmeny. Očekávaná katastrofa se nekonala. Disturbance, ve formě kůrovcové gradace, čili jinými slovy žíru smrku způsobného kůrovcem, nikdy nepřestoupila z území NP Šumava do okolní krajiny. Přesto se jí veřejnost stále obává.
Další katastrofou jsou výbuchy sopek. Dopad na obyvatele je samozřejmě ničivý s ohledem na velikost erupce a vzdálenost lidských sídel od sopky. Ale dopady na přírodu se ke katastrofě dají přirovnávat jen stěží Tak například během výbuchu sopka Sv. Helena v USA vychrlila do ovzduší 520 milionů tun popílku a „zničila“ lesní porosty v širokém okolí. Díky této erupci měli vědci unikátní příležitost pozorovat, jak probíhá obnova krajiny narušené vulkánem. Šlo o proces mnohem rychlejší, než předpokládali; nyní už okolí Sv. Heleny (ať již v národním parku nebo mimo) je v lepším stavu než před výbuchem.
Na závěr: lidé mají tendenci věřit tomu, že přírodní katastrofy jsou vždy větším nebezpečím než katastrofy způsobené lidmi. Přitom katastrofy nazvané první a druhá světová a s nimi spojené genocidy způsobily větší materiální a lidské ztráty, než všechny přírodní katastrofy v zmapované historii lidstva (potopu světa nepočítám).
Mojmír Vlašín
Chvála bláznovství
Říká se, že děti a blázni mluví pravdu. A bylo to v Andersenově pohádce právě dítě, které křičelo: „Císař je nahý!“. A mělo pravdu.
Mojmír Vlašín
Proč nechci ohňostroje
Ohňostroj je vynález starověku (Čína, Indie) a do starověku tato zábava také patří. Tak jako už dnes neházíme jinověrce lvům, tak také bychom měli zvážit, zda opravdu potřebujeme anachronickou ohňostrojovou zábavu.
Mojmír Vlašín
Větrné elektrárny a miliony
V sobotu 26.1.2019 vyšel Víkendu MFD článek o úbytku ptáků od I. Breziny, kde je tvrzení že : „Miliony ptáků rozsekají rotory „ekologicky čistých“ větrných elektráren, spousta opeřenců uhoří na sloupech elektrického vedení"
Mojmír Vlašín
Sucho a zakopaný pes
Meliorace jsou od latinského slova meliorem - zlepšovat. Ve skutečnosti to je však většinou zhoršování.
Mojmír Vlašín
Proč kandiduji za Zelené?
Poprvé jsem kandidoval za Zelené do voleb do zastupitelstva města Brna už v roce 1990. A kandiduji zase. Proč ?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejsem nominována na eurokomisaře, řekla v debatě pro studenty Nerudová
Přímý přenos Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která je...
Tohle je nenávist, řekl o protestech za Gazu Trump. Kampus stále nevyklidili
Kolumbijská univerzita v New Yorku odložila ultimátum, podle něhož měli protestující propalestinští...
Byl na vozíku, po výměně kyčlí běhá, trénuje na maraton. Pomáhá mu konopí
Jakub Kryšpín pracoval, dálkově studoval vysokou školu, měl plány do budoucna. Ty ale v roce 2006...
Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20
Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 262
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1393x
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License